Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Diskurs o husitství v české společnosti dvacátého století a jeho ilustrace Vávrovou husitskou trilogií
Hlaváčková, Terezie ; Doležalová, Eva (vedoucí práce) ; Urgošíková, Blažena (oponent)
Pohled české společnosti na husitství prochází v posledních desetiletích prudkým obratem. Bakalářská práce si klade za úkol přispět ke zmapování kořenů a předpokladů tohoto obratu v předchozím vývoji české společnosti a kultury, zejména v období po druhé světové válce. Je ovšem nutno analyzovat i předchozí vývoj od počátků národního obrození přes Tyla a Palackého až k Jiráskovi a Nejedlému. Hlavním předmětem práce pak bude analýza nových prvků v hodnocení husitství ve filmové trilogii Otakara Vávry (Jan Hus, Jan Žižka, Proti všem) a jejich recepce současníky a následujícími generacemi.
Recepce erupce sopky Vesuvu a reálií 1. století našeho letopočtu ve filmovém umění
Linhart, Richard ; Skopek, Robert (vedoucí práce) ; Mikeska, Tomáš (oponent)
Recepce erupce sopky Vesuvu a reálií 1. století našeho letopočtu ve filmovém umění Abstrakt Práce se zabývá recepcí a zpracováním tématu erupce sopky Vesuvu v 1. století našeho letopočtu ve filmovém umění. Zkoumá jak historickou správnost této dílčí události, tak i dobové kulturně-historické reálie a jejich zobrazování ve filmu. Část práce se také zabývá současnou úrovní vědeckého bádání na toto téma. Součástí práce je i příloha - jak textová, tak obrazová, která slouží k lepšímu pochopení a k dokreslení teoretické části práce.
"Hliník se odstěhoval do Humpolce". Fenomén kultovního filmu (nejen) v českém prostředí.
TRUBKA, Jiří
Diplomová práce se zabývá fenoménem kultovního filmu, jeho teoretickým vymezením, jeho historií od jeho počátku do současnosti, v zahraničním i českém prostředí. Dalšími tematickými okruhy jsou možné kategorie kultovních filmů, vybraní kultovní tvůrci, fanouškovské aktivity, které jsou podstatné pro nabytí kultovního statusu díla. Záměrem práce je reflektovat fenomén kultovního filmu a analyzovat vybrané české filmy: Marečku, podejte mi pero!, Pelíšky a Kouř za cílem zjistit, zdali tato díla splňují kritéria kultovního filmu dle charakteristik vybraných teoretiků. Výsledná analýza potvrdí či vyvrátí moji hypotézu a ukáže, zdali v českém prostředí není užití pojmu kultovní film nahodilé a má své podložení.
Recepce erupce sopky Vesuvu a reálií 1. století našeho letopočtu ve filmovém umění
Linhart, Richard ; Skopek, Robert (vedoucí práce) ; Mikeska, Tomáš (oponent)
Recepce erupce sopky Vesuvu a reálií 1. století našeho letopočtu ve filmovém umění Abstrakt Práce se zabývá recepcí a zpracováním tématu erupce sopky Vesuvu v 1. století našeho letopočtu ve filmovém umění. Zkoumá jak historickou správnost této dílčí události, tak i dobové kulturně-historické reálie a jejich zobrazování ve filmu. Část práce se také zabývá současnou úrovní vědeckého bádání na toto téma. Součástí práce je i příloha - jak textová, tak obrazová, která slouží k lepšímu pochopení a k dokreslení teoretické části práce.
Diskurs o husitství v české společnosti dvacátého století a jeho ilustrace Vávrovou husitskou trilogií
Hlaváčková, Terezie ; Doležalová, Eva (vedoucí práce) ; Urgošíková, Blažena (oponent)
Pohled české společnosti na husitství prochází v posledních desetiletích prudkým obratem. Bakalářská práce si klade za úkol přispět ke zmapování kořenů a předpokladů tohoto obratu v předchozím vývoji české společnosti a kultury, zejména v období po druhé světové válce. Je ovšem nutno analyzovat i předchozí vývoj od počátků národního obrození přes Tyla a Palackého až k Jiráskovi a Nejedlému. Hlavním předmětem práce pak bude analýza nových prvků v hodnocení husitství ve filmové trilogii Otakara Vávry (Jan Hus, Jan Žižka, Proti všem) a jejich recepce současníky a následujícími generacemi.
Novodobá historie kina Aero
Šilarová, Hana ; Czesany Dvořáková, Tereza (vedoucí práce) ; Klimeš, Ivan (oponent)
Tato práce se zabývá novodobou historií kina Aero od roku 1998, kdy byl jeho provoz převzat občanským sdružením Pro-Aero, Společností pro obnovu a rozvoj Aera. První část detailně popisuje růst artového kina, jeho dramaturgickou koncepci založenou na přehlídkách a neotřelých akcích. Práce také sleduje postupný růst regionální sítě - expanzi provozovatelů do dalších kin (Bio Centrál v Hradci Králové, Světozor a Bio Oko v Praze), stejně jako do oblasti distribuce filmů skrz společnost Aerofilms. Druhá část analyzuje způsoby propagace kina Aero a jeho sesterských společností pomocí marketingových nástrojů 4P, vývoj cen vstupného a návštěvnosti. Klíčová slova: film, filmová distribuce, filmová historie, Aero, Světozor, Bio Oko, alternativní kino, klubové kino, marketingový mix, 4P

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.